Tento obraz je zamyšlení nad dnešním nastavením společnosti. Přijde mi, že je bráno jako luxus, když se lidé odstřihávají od přírody. Lidé však k životu přírodu potřebují. Je naší součástí. Snažíme se jí vším možným nahrazovat. Přírodu ale nahradit nelze. Snažila jsem se tedy zachytit jakýsi ,,glitch" mezi umělou přírodou a živým lesem. Protože už i les je v dnešní době nepřirozený, uměle vysázený do řad. A protože les pro mne znázorňuje vzor nespoutanosti, je to pro mne celé jeden veliký paradox.