Nejsem člověk, který by tvořil povrchně. Vždy potřebuji jít do hloubky a vložit do obrazu kousek sebe. Tato malba vychází z mého vnitřního paradoxu, z touhy po přijetí a blízkosti, ale také ze strachu ze ztráty, který mě často vede k sabotáži vztahů dříve než vůbec začnou. Dílo je vizuálním zachycením napětí mezi potřebou držet a být držená, a nutkáním se vytrhnout dřív, než by mohl přijít další pád.